Výlety s dětmi → Kraj → Středočeský kraj → Malá Amerika a okolí
Malá Amerika (Lom Rešná / Školka) patří také do skupiny lomů spadající do jedné velké těžební rodiny společnosti lomy Mořina, nicméně si zaslouží zvláštní kapitolu, protože ve stínu větší sestry Velké Ameriky vždy žila (a žije stále) svůj vlastní život. Zatímco Velká Amerika je opravdu velká, doširoka otevřená uprostřed rozlehlé pláně (a o víkendech doslova přecpaná turisty), Malá Amerika je schovaná v lesích a nebýt turistické značky, mnohý návštěvník by si jí ani nevšiml, i kdyby prošel v její blízkosti. (kromě trampů, samozřejmě …)
Do systému Malé Ameriky patří kromě vlastního lomu Rešná také více než deset menších lomů, rozesetých v jejím okolí na ploše zhruba tří kilometrů čtverečních. Když se na ně na internetu podíváte pomocí satelitní (letecké) mapy, budí skoro dojem dopadové dráhy na vojenské střelnici… Každý z těchto lomů by si skoro zasloužil vlastní kapitolu, protože ke každému z nich se váže nějaká legenda či pověst, které si ostřílení trempové vyprávějí mezi sebou u osadních ohňů a dodávají tak tomuto místu nádech tajemna a mystiky… Ústřední postavou těchto legend je pověstný Hagen, který s dokonalou znalostí místních chodeb jako tajemný přízrak hlídá temné podzemí a nezvané návštěvníky připravuje o zásoby a vybavení, případně jim připravuje muka a utrpení někdy končící i smrtí. Jeho totožnost se postupem let a ústním podáním rozmělnila – mohl to být bývalý pracovník lomu, uprchlý vězeň, nacista prchající před spravedlností nebo duch místa, který střeží ukrytý poklad… Ať tak nebo tak, kdo o Hagenovi slyšel, bude se mít před ním určitě na pozoru. Třeba když vpodvečer v potemnělém lomu za sebou uslyší zapraskání větví …
Malá Amerika se svým okolím je pro své návštěvníky mnohem přitažlivější, svým vlastním skrytým kouzlem. Na pohled možná není tak majestátní, ale její poloha a rozmanitost podzemních chodeb spojující okolní lomy ji činí jedinečnou. V dnešní době je drtivá většina pozemního komplexu zabezpečena (znepřístupněné vchody do štol, uměle vytvořené závaly chodeb) a tak běžný návštěvník může jen prozkoumávat lomy a číst pověsti a příběhy z hlubin štol. I když tu a tam se najdou tací, kteří se odmítají smířit s uzavřením „trampské Mekky“ a stejně jako pancéřovaná vrata na Velké Americe i tady se pokoušejí vstupy do štol prolomit…
Průzračně čistá voda na jejím dně působí na mnohé návštěvníky jako balzám na duši. Jako jediný lom tohoto systému disponuje jezero na jejím dně (Rešenské jezero) i poloostrovem, ze kterého se lze dostat do systému chodeb. Ten ale jako naschvál umístěn na opačné straně lomu, než odkud je z povrchu přístup, a tak trampům a dobrodruhům nezbyde, než se při cestě za dobrodružstvím „namočit“.
Ve třetím těžebním patře lomu se nachází vedle sebe několik oken vycházejících z jedné štoly (Hlavní sběrná chodba) – tomu se říká Galerie. Tato štola spojuje závod RD Mořina a několik dalších okolních lomů, ale výstupy z ní jsou ale na mnoha místech znepřístupněny.
Andělské schody spojují třetí těžební patro se čtvrtým (štolu s hladinou jezera) pomocí menších terasovitých výseků – odtud příměr schody – a vytvářejí tak jedinou přístupovou cestu do podzemního systému bez použití lezecké výstroje. Další spojení těžebních pater je tvořeno výtahovou šachtou, jejíž dno ústí na poloostrov, ale tudy se bez lana nahoru nedostanete, leda byste chtěli šplhat po ocelovém laně – pozůstatek důlního výtahu… Samozřejmě NEDOPORUČUJI !
Ze stejné štoly vede i cesta na úplný povrch Malé Ameriky, ale má výstižný název Stezka smrti. Je to cesta přímo po skalní stěně… Nejvýchodnější okno Galerie, tedy to nejblíže Andělským schodům, je vlastně jen malý světlík, který je navíc vysekán ve stěně štoly skoro až u stropu, takže prolézt jím je artistický výkon sám o sobě. Od něj vede ve skále vystoupaná pěšina směrem vzhůru a těsně pod vrcholem je odkudsi natažené ocelové lano, snad jako pomůcka jištění. Jednoznačný hazard ve výšce 30-60 metrů nad vodní hladinou, na drolícím se podkladu s jílovitými nánosy. Proč se asi jmenuje Stezka smrti…
I Malá Amerika doplácí na lidskou hloupost, podceňování přírodních podmínek a fyzikálních zákonů, i když v menší míře než její o pár kilometrů vzdálenější jmenovkyně. Záchranné složky z Berouna, Karlštejna a Řevnic mají často nabitou víkendovou pohotovost díky neukázněným turistům, kteří poslouchají více svoje ego než rozum.
Okolí malé Ameriky láká všechny dobrodruhy i milovníky přírody převážně proto, že je tu božský klid. Pravda, poslední roky – obzvláště v letních měsících – už to tak úplně neplatí. Ale mimo hlavní turistickou sezónu tu najdete oázu, kde se příroda snoubí s tajemnou minulostí okolí a pro mě osobně neexistuje lepší místo (v rozumném dosahu Prahy), kde bych si tak příjemně odpočinul od každodenních starostí a jak se říká „vypláchnul“ si hlavu. Amerika je jedno z míst kam se dá jezdit znovu a znovu a i po letech vždy překvapí něčím novým a krásným. Neopakovatelné kouzlo má Amerika v zimě, kdy hojně se vyskytující lesní zvěř nechává ve sněhu otištěné tajné zprávy a za celý den (včetně víkendu) potkáte jen pár lidí. Vše co slyšíte, je jen ztichlý les a křupání sněhu pod nohama.
© 2008 - 2024 Výlety s dětmi — Všechna práva vyhrazena. Vložit příspěvek